ugrofinské jazyky

27. června 2007 v 18:56 | výtlems.kissa |  vývoj finštiny
Ugrofinské jazyky patří spolu s jazyky samojedskými do uralských jazyků. Mluví jimi asi 23 mil. Lidí hlavně ve východní a střední Evropě a na západní Sibiři. Dělí se na jazyky finsko-permské a ugrické. Ugrických jazyků je málo a nejznámější je maďarština. Finsko-permská větev je poměrně početná, ale jako o opravdových jazycích se dá mluvit jen o finštině a estonštině. Ostatní případy jsou nářečí, z kterých mají největší význam Karélština a sámština (laponštinu).

Strom uralských jazyků:
Příbuznost mezi ugrofinskými jazyky se dá určit jen z historických mluvnicí podle některých slov nebo rysů. Některé jazyky spolu na první pohled nemají nic společného (finština X maďarština) a jiné si jsou velmi podobné (finština X estonština). Ugrofinské jazyky se vyznačují připojováním předpon a přípon ke kořeni slova.
Oblasti užívání ugrofinských jazyků:
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Tuntematon Tuntematon | 18. října 2007 v 5:49 | Reagovat

Nevim, odkud jsi cerpala informace, ale nesouhlasim s tim, ze by opravdovymi jazyky byly pouze finstina s estonstinou a ostatni byly narecimi. U karelstiny je to sporne, tam lingvisti nejsou zajedno, ale co se tyce zbytku, tak to jsou naprosto jiste samostatne jazyky. Videla jsi nekdy treba samstinu? http://www.perkele.bloguje.cz/img/pict00082.jpg Porovnej. Prvni je finsky a pod tim tri samska nareci.

Pokud bych vzala doslova tvou tezi, tak v tom pripade by se dalo rict, ze cestina je prece jenom nareci rustiny v ramci indoevropskych jazyku.

Jinak karelstina je skutecne hodne podobna, ale ja se priklanim k te skupine lingvistu, co maji karelstinu za samostatny, nejblize finstine pribuzny, dosud zivy jazyk. Ma odlisne casovani a sklonovani a pouziva napr. ü, z, dž, ť, ľ (mekke l) atd., ktere ve finstine nenajdes. Jednoduchy priklad: FI: Emmekö me voisi lähteä kirkkoon?, KARELSTINA: Emmogo müö vois lähtie kirikköh? Nebo: FI: He lähtivät etsimään kirkkoa. KARELSTINA: Hüö lähtiettih eččimah kirikküö.

Jinak i karelstina samotna ma vice nareci, toto je jedno z nich.

Jsou tu podobne znaky mezi karelstinou a finskymi narecimi, uzivanymi ve vychodni casti Finska (hl. oblast finske casti Karelie), napr. finske narecni myö (= me) je podobne karelskemu müö, ci dokonce i shodna slova jako napr. finske narecni mua (= maa) nebo kiännä (= käännä, imperativ on kääntää).

Mela bys byt ponekud obeznamenejsi s tematem, o kterem pises, a vychazet pri psani z vice zdroju, aby ses vyvarovala uvedeni nepravdivych ci nejak chybnych informaci;-).

S pozdravem Tuntematon:).

2 výtlems.kissa výtlems.kissa | 20. října 2007 v 12:57 | Reagovat

Našla sem to v jedné knize a poze jsem to opsala.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Městský útulek pro toulavá a opuštěná zvířata Děčín